Valentýn a Zamilované sms
Valentýn, svátek všech zamilovaných, který se slaví 14. února každý rok, přímo vybízí k tomu, napsat zamilovanou sms. Pokud ale chcete udělat své lásce radost, nemusíte čekat na Valentýna, příležitost se najde vždy…
Valentýn a Zamilované sms – 59 přání
Napište vlastní přání
Znáte nebo jste vymysleli vlastní přání? A chcete se s ním podělit s ostatními? V tom případě neváhejte pomocí tohoto formuláře vložit vaše dílo!
Znáte nebo jste vymysleli vlastní přání? A chcete se s ním podělit s ostatními? V tom případě neváhejte pomocí tohoto formuláře vložit vaše dílo!
Chci poznat lásku,
která bere dech,
chci cítit vášeň, touhu,
něhu na svých rtech.
Chci spát v opojné vůni objetí,
chci snít a nevzbudit se celá staletí.
Chci cítit to, co i jiní cítí,
chci ji chytit tajně do mých vlastních sítí.
Chci vznášet se blahem ze spojení duší,
chci zažít, když nedýcháš, jen srdce ti buší.
Chci nevědět zda je noc či den,
chci zažít svůj překrásný, skutečný sen.
Chci poznat to a mnohem víc,
chci dýchat lásku z plných plic.
Já moc mám ráda tebe
bolí srdce
to vím furt
vzpomínka tebe
Padala hvězdička z nebe,
a já Tě chtěla mít vedle sebe.
Hladit tvé nádherné tělo..
co se vždycky při mém doteku chvělo..
Chci splnit jedno přání jen..
Aby to všechno už nebyl jen sen..
Miluji tě
Občas nevím, jak se chovat,
nevím, jaký je tvůj sen.
Zda se mnou v budoucnu počítáš,
zda chceš, abych byl tvůj životní partner.
Třeba se to divně čte, asi to hned nepochopíš,
ale já tě miluji, moc mi na Tobě záleží.
Budoucnost ukáže, zda mě budeš mít ráda takového, kým jsem,
já ale pevně doufám, že ano,
doufám, že prolomím skořápku pochybností,
protože má láska není jen dočasný vjem.
Srdce srdce milovalo, srdce srdci srdce dalo
a to srdce srdce prosí, ať to srdce v srdci nosí.
Láska je jako tvoje oči,
které stejně jako ji,
vidím na každém kroku.
Láska je jako tvůj dotek,
bez jehož pohlazení strádám,
láska je jako Ty,
protože díky Tobě vím, co láska je.
Chci mít tebe vedle sebe,
tvoji lásku – hvězdné nebe,
chci tvůj zář a lačná ústa,
bez tebe je má noc pustá.
Miluju, když slunce vychází,
miluju, když měsíc odchází,
miluju, každý nový den,
miluju, když ty jsi v něm,
miluju ty chvíle, když jsme spolu,
miluju, když ve dvou vracíme se domů,
miluju, když jdem ruka v ruce,
miluju Tě z celého srdce.
Život je jako plynoucí řeka.
Naráží na překážky, tvoří kaňony, je ničena lidmi,
kterým stojí v cestě. Spojují se s ní jiné toky a druhé zase odbočují…
Přeji Ti, abys v Té své řece života už nikdy nemusel projít peřejemi a rozrážet hory.
Vždy budu Tvé jezero, které Tě chytí do svých klidných vod…
Když se na Tebe podívám,
vše dává smysl,
najednou se dokážu smát, bavit se a problémy nevnímám,
a jen Tebe mám plnou mysl.
Tak moc rád bych byl teď s Tebou,
mít Tě tady jenom pro sebe,
udělal bych pro to cokoli,
a je mi jedno, kolik času to zabere.
Čím dál víc se mi ztrácíš,
já se potápím, dusím,
kdy se mi navrátíš?
Už takhle nemůžu dál, nic nemusím.
Proč to tak vnímám, nevíš proč?
Zřejmě láska se mnou mává, jaká je první pomoc?
Dokázal bych se na Tebe dívat hodiny
a všechny problémy by rázem zmizely.
Chci ti navrhnout něco bláznivého.
Uteč se mnou, já chci pryč,
jedině ty máš od mého srdce klíč,
pak teprve budu šťastný.
Co je život, co je sen?
Sama sebe se ptám,
někdy mám totiž pocit,
že důležité momenty nevnímám.
Co je důležité a co není?
Kdo jsme, abychom ovládli tento vjem,
mají naše myšlenky snad skrytý rozměr?
Ptám se sebe, ptám.
Ptám se druhých, vyzvídám,
avšak jejich rady nevnímám,
pokládám je za hloupé?
Co já vím,
sama sobě vůbec nestačím,
potřebuji Tebe, to vím jistě.
Dlouho jsem žil v domnění,
že láska je marnivost, klam,
když jsem však poznal tebe,
konečně jsem poznal sám sebe.
Láska k Tobě
Tak jak každé ráno Slunce vychází nad obzor,
opakující se smyčka, která se zdá věčná,
tak moc Tě miluji, od rána do večera, každý den bez výjimky.
Myslím jen na Tebe, má láska je nekonečná.
Tak jak se slepý orel vrhá střemhlav dolů k zemi,
cítil jsem se stejně kdysi,
bez vidiny jasného cíle, bez plánů na budoucnost,
vše se zdálo divné, marné, zbytečné.
Láska k Tobě mi dala jasnou vizi,
najednou vím, kam chci jít, vím, co chci dělat.
Z nemotorného orla co dříve narážel do skal,
stal se zamilovaný král nebes.
Všechen žal a smutek mě opustil,
vidím jen to dobré – Slunce, krásnou přírodu, Tebe,
hodnoty, o kterých jsem vždycky snil,
teď pevně držím v objetí a nedovolím nikomu, ať mi je vezme.
Moc pro mě znamenáš, užívám si každou naši vteřinu,
nelituju ničeho, miluju, když jsme spolu.
Když tě mohu obejmout, nemyslím na nic jiného,
než na nás dva a plány do budoucna.
Najednou mi dává smysl,
že na světě ještě zůstalo něco krásného.
Se zvláštní náladou proplouvám dnešním dnem,
myslím jen na tebe, ale již týden jsme se neviděli,
přitom bych ti toho chtěl tolik říct, stále utíkám proti zdem.
Jsi pro mě nejlepším zážitkem, nezapomenutelnou touhou,
šílím po Tobě denně, od pondělí až do neděle.
Nikdy nezklameš mé přesvědčení.
Jak nejkrásnější kvítek kveteš i na podzim, hřeješ mě v zimě,
tvá láska vytváří jasné nebe ve mně,
vše se zdá nezničené, nepoškozené a bezchybné.
Tolik mi chybíš, že nevím co si počít,
bloudím, dny plynou pomalu,
chybí mi pohled tvých nádherných modrých očí.
Na ostatních lidech vidím smutek a samotu.
My však sami nejsme,
krátké odloučení nemusí vždy znamenat smutek,
pokud myslíme jeden na druhého, nebojím se ničeho,
nebojím se žízně, hladu, těžkých chvil.
Žízním jen po Tobě,
žízním po našem budoucím životě.
Představ si obrovský les, avšak pustý a plný temnoty,
budí respekt, má velkou rozlohu a je na mapách vyznačen,
ale je prázdný, žádná zvěř, žádné cesty, žádné rostliny – les bez hodnoty.
Představ si vyprahlé moře bez vody,
kdysi v něm spokojeně pobývalo vše živé,
lidé v něm plavali, užívali si pohody.
Představ si nádherný honosný hrad, kde ale nikdo nebydlí,
má mohutné zdi a brány, vysoké věže, zlaté koberce,
je však opuštěný, zapomenutý a vzdálený od všech lidí.
Teď si najednou představ rozsáhlý les plný života a světla,
moře s křišťálovou hladinou a s odleskem šťastného světa,
hrad za doby své někdejší krásy plný slavností a smíchu.
Nějak podobně se změnou k lepšímu se díky Tobě cítím,
dodáváš mi štěstí a sílu.
Hledám důvody k napsání krátké básně jedné slečně,
nacházím jich tisíce, u některých však slova nestačí,
šel bych s ní kamkoliv, cestoval bych časem, nezáleželo by na době.
Chci jen vyjádřit svou lásku,
ale pár řádků na to nepostačí.
Potřebuji stovky listů papíru k sepsání všech pocitů.
Venku začíná pravá zima,
vše živé mrzne, trpí, pohasíná,
Já však cítím se svěží,
ne kvůli mrazu, nebo že sněží.
Potkal jsem tu nejjasnější ze všech hvězd,
můj vesmír točí se kolem ní,
mé Slunce zapadá a vychází díky té nejkrásnější dívce.
Kreslím obrázky, vyžívám se v umění,
zanechávám znaky na omítce…
Jsi to ty! Moc tě miluji,
záleží mi na tvojí lásce čím dál více.
Líbila ses mi hned od prvního okamžiku,
tvé nádherné oči, ve mně zanechali zvláštní pocit,
tvůj pohled mně učaroval nejsilnější mocí,
oněměl jsem na moment, ignoroval okolí,
vnímal jen tvou krásu.
Nic mě nevyvede z úžasu k Tobě,
jako překrásná princezna vypadáš, usmíváš se pěkně.
Tvůj úsměv ve mě vyvolává štěstí, odhání veškerý smutek,
když jsme spolu, vidím jen naději na lepší zítřky.
Jsem tak šťastný, že Tě mám,
velmi dobře přece víš, jak moc mám Tě rád.
Nechci nikdy zklamat tvoji důvěru,
nechci ti nikdy způsobit vrásku.
Jsi dokonalá každým směrem,
nejkrásnější, nejhodnější a nejchytřejší slečna,
chci být jen s Tebou, třeba se opakuji, ale je mi to jedno,
mám Tě moc rád,
a budu to opakovat klidně do nekonečna.
Tolik krásných slov ti chci říct.
Nejsou to však žádná zbytečná písmenka,
není to marnivost.
Cítím lásku doopravdy, mocný cit.
Všechna pěkná slova ode mě, jsou jen pro tebe,
v životě velká vzácnost.
Možná bych se mohl chovat jinak,
možná pár mých zlozvyků smazat.
Nefunguje to, i kdybych chtěl, každý má své hranice.
Vychází Slunce, paprsky mě šimrají ve tváři,
podívám se vedle sebe, ale ty tam nejsi.
Černá tma před půlnocí diktuje,
že nadešel čas jít spát.
Uléhám a podívám se vedle sebe,
ale postel je prázdná.
Ve snech, ve vědomí,
vždy tě mám plnou hlavu,
je úplně jedno, na jakou podívám se stranu,
ale já tak chci žít, chci, abys byla část mého svědomí.